pátek 12. dubna 2013

Konečně další příspěvek se týká doporučení pana doc. Hájka inspirovat se studií Stevena Holla Gymnasium Bridge pro New York. Tento příspěvek uvádím jako poslední proto, že je velký problém sehnat dostatečné podklady pro nastudování tohoto projektu z roku 1977. V žádné publikaci dostupné v knihovně v Čechách jsem spolu se školním knihovníkem nedohledal publikování této studie. Za přínosné zdroje uvádím následující odkazy, bohužel s neúplnými výkresy. Projekt není ani uveden na stránkách architekta. Psal jsem jeho kanceláři, zda mi mohou poskytnout nějaké podklady, tak uvidím.
Na obrázku je ideový mrak možných sportů a inspiračních zdrojů. Steven Holl ve svém projektu umisťuje například box, dlouhý basketbal (jím upravená verze kvůli úzké budově), šachy, billiard, veslařský trenažér, bruslařskou halu a pravděpodobně ještě další sporty.
Budu pokračovat v bádání. Další cesta pravděpodobně vede, podobně jako u basketbalu Stevena Holla, v úpravě existujících sportů. Stále však pochybuji o jejich atraktivnosti pro člověka, který si může vybrat pro svůj sport běžné sportoviště.


http://www.moma.org/collection/object.php?object_id=166

http://books.google.cz/books?id=ZyThWqdMJRsC&pg=PA41&lpg=PA41&dq=Gymnasium+Bridge+-+project,+South+Bronx,+New+York,+1977&source=bl&ots=ZfGUJRzzGA&sig=CmztZsfn819BWBwnhwfhWkqHQCU&hl=cs&sa=X&ei=Qa1mUaaKA6el4AS2koDoDQ&ved=0CDkQ6AEwAg#v=onepage&q=Gymnasium%20Bridge%20-%20project%2C%20South%20Bronx%2C%20New%20York%2C%201977&f=false

http://books.google.cz/books?id=fMBvwUbP8iMC&pg=PA13&lpg=PA13&dq=Gymnasium+Bridge+-+project,+South+Bronx,+New+York,+1977&source=bl&ots=zPtTF7QBwP&sig=ncpreAw6auN7590d7tmxL0S7Y8g&hl=cs&sa=X&ei=vC1oUbaXPIKxPOb5gIAF&ved=0CDQQ6AEwAQ#v=onepage&q=Gymnasium%20Bridge%20-%20project%2C%20South%20Bronx%2C%20New%20York%2C%201977&f=false
Další možná cesta v hledání využití lomu v oblasti sportovních aktivit je speleologické výcvikové centrum. O potřebnosti či spíše nutnosti tohoto centra mezi jeskyňáři nikdo nepochybuje. Jde o simulaci nouzových podmínek a nácvik záchrany z jeskynních komplexů. V přírodě je možnost tréninku velmi, velmi omezená, zejména kapacitou. Toto centrum může sloužit nejenom odborníkům k jejich tréninku ale i jako alternativa, dnes velmi moderních, outdoorových center, lanových parků a podobně. Celý komplex navrhuji udělat z jednotlivých dílů jeskynního komplexu tak, aby bylo možné areál ve stylu lega rychle a podle potřeby předělat. Celý systém musí být protkán sítí únikových chodeb či výtahů. V rámci komplexu je žádoucí aby skrz některé části bylo možno dění v jeskyni přes průhledné zdi, čímž by se zvýšila názornost a výukové možnosti centra.
Pro úplnost doplňuji nápad, ke kterému mě myšlenka sportu zavedla. Jde o pojetí lomu jako místa hledání uplatnění handicapovaných ve světě zdravých lidí, probuzení v nich pocitu užitečnosti, smysluplnosti, přínosu pro společnost a mj. také možnosti zaměstnání. K vzájemnému obohacení i zdravých lidí může docházet právě komunikací a kontaktem s handicapovanými. K této myšlence mě přivedla návštěva Neviditelné výstavy v Praze, vřele doporučuji "zažít". Troufám si tvrdit, že vzájemný kontakt různých lidí vede i k vlastní terapii jednotlivých účastníků. Jako příklad uvedu odpoledne v rámci placených průvodcovských služeb. Nevidomí, vozíčkáři a další si v určitých životních situacích chtějí popovídat ve skupině podobných lidí, odpoledne strávené společně může vyvolat pocity uvědomění si a smíření se s handicapem, spíše než kontakt se zdravými lidmi, který naopak může vést k frustraci. Lom ve Zbraslavi je svojí polohou vůči Praze ideální pro podobné centrum. Je mnoho profesí, které mohou handicapovaní provádět stejně, mnohdy i lépe než ostatní lidé. Hledání vhodných činností a architektonické ztvárnění jejich prostor by byla důležitá součást této práce. Po architektonické stránce je to též výzva, práce s materiály zde musí být daleko precisnější, neboť pro orientaci nevidomých v prostoru je to zcela zásadní téma. Centrum by mohlo sloužit i jako relaxační terapie pro stresem trpící manažery, kterých je mnoho a závratně jich vlivem pracovního tempa a náporu přibývá. Už dnes pro ně existují "léčba tmou" a podobně. 
Jsem si vědom závažnosti a obtížnosti tohoto úkolu, ale zároveň také potřeby se tímto minimálně zabývat a rozpoutávat na toto téma společenskou diskusi, jedině tak můžeme jako společnost změnit náš pohled na handicapované a pomoci jim s jejich nelehkou životní situací.

čtvrtek 21. března 2013

Centrum tenisových sportů V Lomu:
Rozměry nutné pro zamýšlené sporty:
Tenisové kurty
Badminton 

 Squash 

pátek 15. března 2013

Závěrečné zhodnocení problematiky cukru, lihu a podobných provozů.

Obr. Schematický řez, umístění komplexu  do slotu

Po konzultacích s výrobcem cukrovarů i s nezávislým odborníkem z VŠCHT je nutné konstatovat problematičnost situování nového cukrovaru do Zbraslavi. Obzvláště s ohledem na ekologické dopady na okolí cukrovaru tj. naše území lomu toto téma opouštím. Musím říci, že s úlevou. Ač je technologie výroby cukru a následně i lihu velmi zajímavá, jde o velmi složitý proces, jehož zvládnutí -slovy technologa ve firmě vyrábějící cukrovary- vyžaduje dva roky studia. A jen velmi těžko lze navrhovat takovýto provoz bez jeho plného porozumění. Dle mého názoru toto není práce architekta. Rovněž velmi problematické je z mnoha důvodů samotné navrhování provozu "do výšky" -v našem případě do úzkého vysokého slotu. Vracím se tedy ke své první myšlence -SPORTU.

pondělí 11. března 2013

Závěry z konzultace s prof. Ing. Bubníkem z VŠCHT, expertem na cukrovary u nás:

- navrhovat nový velký cukrovar pouze na zpracování řepy je ekonomicky nevýhodné, možnosti ale jsou právě například v ethanolu, biobuthanolu a zpracování mnoha odpadních produktů z cukrovaru vůbec. VŠCHT se tímto zabývalo asi 2 roky zpět. Jejich studii mám k dispozici. Existují i cukrovary jejichž veškerá produkce jde na ethanol.

-ačkoli je Evropa jako celek neschopná v takřka všech zemědělských oblastech konkurence, je nutné zde výrobu strategických surovin jako např. cukr uchovat i za cenu ztrátovosti. 

-pozor je třeba dát na převládající směr větrů v dané lokalitě kvůli zplodinám unikajícím do ovzduší, budu k získání potřebných údajů kontaktovat meteorologický ústav. Na druhou stranu to prý nemusí být překážka k výstavbě, podobné stavby údajně vznikají tak, že o jejich škodlivosti sousedi a okolní obyvatelé nevědí:-D

-jako další perspektivní možnost využití je výstavba velké bioplynové stanice. Využívá spoustu odpadů ze zemědělství. Tato oblast v současné době zažívá velký boom v Německu.

-ochota prof. Bubníka nadále konzultovat vznikající projekt
-další data získaná konzultací sem doplním, až je zpracuji

neděle 24. února 2013


Kombinovaná výroba cukru a bioetanolu

- schéma provozu
Obr: Schéma cukrovaru s vyznačením meziproduktů vhodnými k výrobě bioethanolu.
Obdobný komplex byl v roce 2006 instalován v cukrovaru Dobrovice. Cukr i bioetanol zde vyráběné jsou konkurenceschopné i bez dotací.

Protože lihovar v průběhu cukrovarnické kampaně může využívat nejen topnou páru z kotelny cukrovaru, ale i odpadní teplo z technologie cukrovaru, bude i energetická náročnost takovéhoto lihovaru nižší než u samotného lihovaru.

Při kampaňovém provozu se výpalky z lihovaru vrací zpět do technologické linky cukrovaru. Tím odpadají problémy s jejich likvidací. Odpadní vody z obou provozů se mohou likvidovat ve společné čistírně odpadních vod. Při tom vzniká bioplyn a biokal, který se může využívat jako hnojivo. 

Podrobnější informace:
http://kubusz.net/Bioethanol/technologie.html
http://biom.cz/cz-kapalna-biopaliva/odborne-clanky/efektivnost-vyuziti-odpadu-a-prebytku-biomasy-ze-zemedelstvi-a-potravinarskeho-prumyslu-k-produkci-biopaliv
http://biom.cz/cz-kapalna-biopaliva/odborne-clanky/energeticke-vyuziti-rostlinne-biomasy
Obr: Zjednodušené schéma komplexu cukrovar - lihovar

Obr: Výroba bioethanolu z cukrové řepy.


Rafinerie Zbraslav, cukrovar-lihovar


Historické okénko:
Cukrovar ve Zbraslavi byl založen už roku 1787 na místě zdejšího kláštera. Rafinerii na zpracování surového třtinového cukru, poté doplnilo zpracování cukrové řepy, surového řepného cukru a sírobů.
Zbraslavská rafinerie byla nejstarší na území dnešní České Republiky. Vznikem zbraslavského provozu se tak začala odvíjet historie cukrovarnictví v Čechách. Cukrovar ve Zbraslavi zanikl před rokem 1875 mj. kvůli rostoucí okolní městské zástavbě a nedostatku prostor pro rozšiřování.
(data: http://www.cukr-listy.cz/on_line/2008/pdf/232-236.PDF http://www2.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/2102-13 )

Možné využití slotu:
Pokouším se navázat na lokální tradici a dostupné přírodní zdroje. Střední Čechy jsou největším producentem obilovin, cukrovky či řepky v ČR.
(srovnání: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/CA0042750C/$File/w20130212q3k2.pdf)

Dnes je v české republice jen 7 činných cukrovarů.
Kombinace Cukrovar- lihovar je i dnes ekonomicky velmi výhodná. Odpadní produkty lze navíc dále výhodně využívat na výrobu bioethanolu, který se přidává do biopaliv. V současnosti je povinnost přidávat do benzínu 5% tohoto bioethanolu. Biopaliva a biomasa vůbec jsou z hlediska polohy České Republiky nejvýhodnějším obnovitelným zdrojem energie.



zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/101011-12-r_2012-31



úterý 19. února 2013

ZADÁNÍ
letní semestr 2013
Lom Zbraslav postupem času vrostl do města. Za padesát let se vyčerpá a skončí těžba. Co bude s místem dál? 
Na tuto otázku se pokoušíme nalézt odpověď. Každý student má pro jeden vybraný "slot", pozemek v lomu nalézt využití. Sloty jsou 12m široké a dlouhé dle umístění v lomu od 20 do 650m.